MRKVA
Tentokrát sme si dali trošku načas. Tak snáď vám už kocoviny zo Silvestra konečne vyšumeli z hlavy a rok 2023 ste začali úspešne. Minulý rok bol pre mňa taký v podstate zvláštny. Všetci okolo začali po konci proticovidových opatrení chodiť na plno rôznych akcií, ale ja som sa skôr zavrel do svojej introvertnej bubliny a necítil som potrebu sa nejako nutne socializovať. A necítim ju stále. Niektorých ľudí som si definitívne vyškrtol zo života, lebo je lepšie ich tam nemať ako byť hostiteľom pre pijavice. Napriek všetkým tým negatívam som dotiahol svoje milšie ja na niekoľko koncertov a festivalov a uši si celý rok vypĺňal kvalitným rámusom.
ALBUMY TOP 10
Slaughterday – Tyrants of Doom
Ten album má všetko, čo fanúšik old schoolového death metalu hľadá. Temná atmosféra, dravé riffy, zachrchlaný vokál… Keď som si na tento album spomenul pred Vianocami, tak sa mi oči proste razom rozsvietili.
Defleshed – Grind Over Matter
Jeden z tých návratov, v ktoré človek už ani nedúfa. Defleshed sa síce vrátili na scénu už v roku 2021, ale v 2022 tento návrat potvrdili albumom, ktorý sa hneď zaradil k tomu najlepšiemu, čo títo Švédi nahrali.
Graceless – Chants from Purgatory
Sú z Holandska a nie sú to Asphyx. Znejú ako Asphyx, ale nie sú to Asphyx. Kto je to? Graceless. Evidujem ich už pár rokov, Chants from Purgatory je ich tretí album a tak v kútiku duše dúfam, že sa im ním podariť dostať do širšieho povedomia.
Wormrot – Hiss
V mojom rebríčku síce neprekonali debut Abuse, ale Wormrot nahrali veľmi pestrý materiál, ktorý si tu zaslúži byť. Len škoda, že sa Arif rozhodol opustiť kapelu…
Inhuman Condition – Fearsick
Pred pár rokmi opäť do seba narazili egá (asi) a tak sa zostava Massacre opäť rozmenila na drobné. Kam Lee si poskladal novú zostavu Massacre a Terry Butler, Taylor Nordberg a Jeramie Kling založili Inhuman Condition (áno, nesú meno podľa EP od Massacre z 1992). No a v roku 2022 nahrali druhý album, ktorý je na podobnej úrovni ako debut Rat God (to znamená, že dosť vysokej).
The Chasm – The Scars of a Lost Reflective Shadow
Dvojica Daniel Corchado a Antonio León priniesla po piatich rokoch opäť nový materiál. Temný, náladový death metal. Ak by niekto nepoznal meno tak vedzte, že táto mexická kapela funguje už od roku 1992.
Whoresnation – Dearth
Frantíci Whoresnation a ich tretie fullko Dearth. Ultra rýchlostný, náklepový grindcore po vzore klasík žánru. Len škoda, že som sa nemohol dostaviť ani na jeden z ich slovenských koncertov, pár týždňov dozadu.
Corpsessed – Succumb to Rot
Musím sa priznať, že som naskočil na takú tú vlnu undergroundového slizkého death metalu, na spôsob Incantation. Corpsessed si však nejaký ten piatok už len posilňujú svoj kultový status a k tomu všetkému proste fínska scéna. Samorasty všade okolo a to sa mi páči.
Entrails – An Eternal Time of Decay
Švédsky death metal toho najklasickejšieho strihu. Tak to mám rád, tak sa mi to páči. Nič viac dodávať netreba.
Jack – Lobotómia
Maďarsky rozumiem možno tak päť slov dokopy, ale tu to nie je treba, pretože Jack idú ako rozbehnutý parný valec. Na jednej ruke grind, na druhej punk a obe ruky sú tu skrížené.
DOMÁCA SCÉNA
Craniotomy – Ripped Out by Violence
Tu asi nešlo inak, nič lepšie sa asi doma nevyskytlo.
Bloody Redemption – Hit to the Gore
Trvalo to päť rokov, ale dočkali sme sa. Kapela rastie pekne do krásy.
Beton – Zombie Mustang Safari
Veľký pamlsok toto!
KONCERTY
Feastem – Obscene Extreme 13.-17. 7. 2022
Extinction of Mankind – Brno, Sibiř – 1. 10. 2022
Vomitory – Belusa Deathfest, Beluša – 8. 10. 2022
Candlemass – Symbolic Open Air – 29. 6.- 2. 7. 2022
Centinex – Flesh Party – 10. 6. – 11. 6. 2022
Výborné boli aj koncerty Dismember, Hellbastard, Lik, Macabre, P.L.F., Pig Destroyer, The Creatures from the Tomb, Instinct of Survival, Devourment, Massacre, Godflesh…
SKLAMANIA
Tak ako každý rok to boli najmä odchody hudobníkov na onen svet. Okrem iných aj Fredrik Johansson (Dark Tranquility), Bruce Greig (Misery Index, Dying Fetus), Ronnie Deo (Incantation), Trevor Strnad (The Black Dahlia Murder), Lohy Fabiano (Rebaelliun), Andrew LaBarre (Impaled, Ghoul), Steve Grimmet (Grim Reaper, Onslaught), Stuart Anstis (Cradle of Filth), Dan McCafferty (Nazareth), D.H. Peligro (Dead Kennedys), Jerry Lee Lewis…
Čo sa týka albumov, tak rozhodne Hate über alles od Kreator. Pár lepších riffov nezachráni priemernosť albumu a hranie toho istého, už viac melodic ako thrash, metalu na treťom alebo štvrtom albume za sebou. Nuda a predvídavosť. Chýbajúci moment prekvapenia. Album, ktorý zapadol…
PETRA
TOP albumy – svetová scéna (bez poradia):
ARTIFICIAL BRAIN – Artificial Brain
ASTRONOID – Radiant Bloom
CORPSESSED – Succumb to Rot
CULT OF LUNA – The Long Road North
FALLUJAH – Empyrean
GAEREA – Mirage
HATH – All that was promised
HEAVING EARTH – Darkness of God
IMMOLATION – Acts Of God
WHITE WARD – False Light
TOP albumy – Slovenská scéna (bez poradia):
0N0 – Unwavering Resonance
BESNA – Zverstvá
BETON – Zombie Mustang Safari
DEPRESY – Psycold
DISTAX – Božská komédia
DVOTA – Antichiromantia
THERAPIST – Svet/lo slepých
ZILDO
Bol to opäť silný rok, v ktorom bolo náročné poctivo vypočuť všetky kvalitné nahrávky. Až sa sám čudujem, že som toho stihol viac ako som predpokladal a hlavne viaceré albumy obstáli aj po viacmesačnej pauze. Chcel som to zredukovať na Top 10, ale ako som ich selektoval, tak by toho bolo aj viac ako aktuálna tridsiatka! Niektoré sú objektívne vysokokvalitné nahrávky, iné zas výsostne subjektívne príjemné albumy, ktoré inšpirujú ďalších poslucháčov.
Alexisonfire – Otherness
– nový album po dlhých 13 rokoch a ohlásenom rozpade kapely; v dobe hejtu a nenávisti prišla ich „inakosť“ doslova sviežo a príjemne
Architects – The classic symptoms of broken spirit
– od ich posledného albumu sa odlišuje len nepatrne s pridaním elektronických prvkov a väčším ťahom na štadiónovú bránku; keď som to začal akceptovať, tak som v tom našiel bázeň a každý song sa postupne javí ako hit
Behemoth – Opvs contra natvram
– čo je pre skalných čoraz ich väčší odklon od tradícií, to je pre mňa sympatickejšie; ich grandióznosť a silný dôraz na estetiku stále nemá obdoby
Bleed From Within – Shrine
– kapela u mňa dozrela do metalcorovej špičky; energický album plný lahodných riffov
Bloodbath – Survival of the sickest
– obľúbená all star band už raz sklamala, tentokrát som by som im to už neprepáčil; príchod Tomasa Åkvika z kapely LIK bol inšpiratívny a výborný ťah
Caliban – Dystopia
– po viac ako dekáde som im dal poslucháčsku šancu, neľutujem; moderný zvuk a inšpirácia v iných žánroch im u mňa napravila reputáciu
Comeback Kid – Heavy steps
– hardcorová stálica vari asi ani nemá slabý album, naživo vo Fuge mi to tento rok len potvrdili
Days Of Desolation – Circles
– melodika a agresia z Beligicka; toto je žánrový mix podľa môjho gusta a skoro dostal titul grindový album roka
Decapitated – Cancer culture
– podobne ako pri Behemoth čoraz väčší odklon od ich koreňov, čo naopak mne chutí viacej; viac melodiky, viac groove a James Stewart ako veľmi vítaná posila za bicími
Fit For An Autopsy – Oh what the future holds
– nachádzam v ňom všetky motívy a prvky, čo mali kedysi najlepšie deathcorové albumy, bez nostalgie s čerstvým nádychom
Ghost – Impera
– možno najväčšia rock/metalová kapela nášho času s ich najlepším albumom po každej stránke, ktorý funguje kvalitne aj za hranicami vkusových preferencií
Hath – All that was promised
– death metal s atmosférou známou predovšetkým zo starých albumov od Opeth; technicky a výrazovo tvrdé, temné a melodické
Immolation – Acts of god
– v rýchlej dobe mi viac vyhovoval ich balans medzi blastom a sludgovou brutalitou; tematicky výborná kritika moderného kresťanstva
Implore – The burden of existence
– objektívne asi ich najslabší album, subjektívne veľmi silný a rôznorodý; po mnohých personálnych zmenách dokázali ukázať úprimnú tvár svojho prísneho HC/grindu
Ingested – Ashes lie still
– priamočiary a jediný adept s nálepkou „slam“, odstupom rokov sa stáva deathcorovou stálicou v mojich koncoročných rebríčkoch
Lamb of God – Omens
– obsahuje všetko, čo na nich máme radi; tentokrát je to pravdepodobne kvôli špičkovej produkcii a mixu
Malevolence – Malicious intent
– už v polovici roka som híkal, že je to HC roka, obhájili to!
Meshuggah – Immutable
– od albumu Koloss u mňa išli do stratena, ale návrat Fredrika Thordendala predpovedal návrat kráľov
Misery Index – Complete control
– dlhodobá srdcovka; smrť, dane a album od Misery Index sú najväčšie istoty!
Municipal Waste – Electrified brain
– môj thrashový víťaz vyhral súboj s Megadeth; vtipný, vysokooktánový riffový náklad
Norma Jean – Deathrattle sing for me
– nečakaná nominácia, ktorá zrela postupne a keby to číslujem, tak možno preskočí moje osobnejšie stálice; ich eklektický prístup zúročili v organickej produkcii v Converge štýle s pokojnejším nádychom
Porcupine Tree – Closure/continuation
– ich návrat asi nečakal ani sám Wilson; v rámci prog rocku to má snáď všetko precízne ako švajčiarsky nožík
Revocation – Netherheaven
– bravúrny mix technických a melodických riffov; podľa mňa tento album nemá nikde slabé miesto a svet by ich mal brať smrteľne vážne!
Slipknot – The end, so far
– recenzie sú ambivalentné, fanúšikovia nerozhodní, samotní členovia rozpačití; za mňa ich najrozmanitejší a najšťavnatejší album, plus Jay Weinberg ako MVP
Soilwork – Övergivenheten
– labutia pieseň Davida Anderssona (RIP); zlé jazyky mu vytýkajú prílišnú jemnosť z ich druhému projektu The Night Flight Orchestra, ale ich melodeath hity ostávajú hrať v hlave dlho po dopočúvaní (celkom dlhého) albumu
Spite – Dedication to flesh
– pumpa roka; kardio-ortopedický HC/deathcore, ktorý vymanil preč nejednu zlú náladu behom chvíle
The Halo Effect – Days of the lost
– môj osobný album roka; all star legendy melodického death metalu z Göteborgu v novom projekte, ktorý nenechal suché (nielen) oko na prvé vypočutie!
Thorwald – Diablov tanec
– osobný favorit z domácej scény; žiadne pochlebovanie, ale poctivá robota a úžasný zvuk!
Toundra – Hex
– žánrovo pre mňa album roka, kde dodržali kvalitu a ich španielsky temperament
Wormrot – Hiss
– grindový album roka; vo všeobecnosti posunuli svoju úroveň vyššie a nebáli sa prekročiť hranice žánru
JEAN
Já se rovnou a bez mučení přiznávám, že i přes ty tuny hudby, které za rok poslechnu, jsem se nejčerstvějším a letošně vydaným nahrávkám začala věnovat
až někdy na podzim, tudíž mi nespočet skvostů utekl. Zpravidla mám s poslechem novinek minimálně roční skluz. Na druhou stranu musím říct, že to rychloobjevování letošních alb mi docela otevřelo oči a v příštích měsících se uráčím častěji vystrčit hlavu ze své zaprděné jeskyně a držet krok s aktuálním děním, protože zajímavých nahrávek se nasčítalo spoustu. Pořadí berte s rezervou!
TOP 25 – zahraniční
- Darkthrone – Astral Fortress
Dvojice Fenriz – Nocturno Culto nás s pravidelností neúnavně zásobuje studiovými počiny, a přestože mi žádné z předchozích třech heavíkem načichlých alb nepřišlo vyloženě špatné, Astral Fortress pro mě mezi nimi výrazně vyčnívá a zamilovala jsem si ho již napoprvé. Okouzlí svojí hravostí, koketováním s psychedelií (The Sea Beneath The Seas Of The Sea) a hlavně neskutečně upřímnou atmosférou a zvukem, který pohladí po duši. Silně doporučuji toto příjemné novátorské retro pustit do sluchovodů v rámci chození do přírody, k tomu je dokonalým soundtrackem.
- Exhumed – To the Dead
Nepřestává mě překvapovat, jak jsou schopní takoví žánroví veteráni přijít a všechny rozbourat svojí svěžestí a sílou i 25 let po debutu. Z kotoučku To the Dead cítím atmosféru Symphonies Of Sickness legend Carcass, avšak v čistším hávu, který zde žádnou katastrofu nezpůsobil a spíše mě pomyslně přesouvá do žáru trutnovského bojiště v létě. Dobrota!
- Archgoat – All Christianity Ends
Vzhledem k mojí slabosti pro EP alba mi Archgoat způsobili velkou radost. Ostatně, co víc si přát než čtyři sympatické hymnusy, které vás svojí atmosférou chvílemi unáší až do pekelných zadnic jejich finských krajanů Beherit, jenž společně s Blasphemy započali toto nestvůrné Bestial Black metalové hnutí.
- Immolation – Acts Of God
Ve spojitosti s Acts Of God narazíte na časté výtky, co se týče neskromné stopáže a někteří, z mého pohledu hříšníci, byli schopní vypustit z úst cosi o průměrnosti. Upřímně toto nechápu – kdyby všechny Death metalové kapely hrály „průměrně“ jako Immolation, tak by byl hudební svět o míle krásnější. Jejich výraz je jedním z nejosobitějších a nejrozeznatelnějších na scéně a kytarové čarování Roberta Vigna mě stále nepřestává fascinovat.
- Meshuggah – Immutable
Rozumím tomu, že ne každému je výraz Meshuggah po chuti, svého závity zamotávajícího umu se ani po letech nevzdávají. Odstrašující může být i délka alba, jde o tučný hodinový kolos, avšak Meshuggah se rozhodli přiklonit k jakémusi „teplejšímu“ a živějšímu zvuku, což jim prospělo neskutečně. Za mě je toto dílko příjemnou meditací, která si mě získala už na jaře.
- Bloodbath – Survival Of the Sickest
Předchozí počin The Arrow of Satan Is Drawn mi sluchovody párkrát prošel bez povšimnutí, tudíž mě ani ohlášení nového alba příliš ze židle nezvedlo. O to více mi vytřelo zrak toto zelené monstrum. Nečekejte nic novátorského, o to se Bloodbath asi ani nepokouší. Jejich řemeslu však poslech dejte a nechte se pohltit skvěle zpracovaným zábavným Death metalem se sklony k hitovosti, ten totiž zvládají špičkově.
- Belphegor – The Devils
Přijde mi, že oproti předchůdci se The Devils nese spíše v atmosféričtějším duchu, nikam se extra nežene, ale nenechte se odradit – jeho největší síla je právě v tom fungování a náladě celku, která mi evokuje horory prolezlé démony. A to využití čistých kytar? Ve skladbě Glorifizierung des Teufels, kde doprovází Helmhuthův posedlý vokál (nejlepší za poslední roky) střídající se s chorály, je tou největší laskominou.
- Wormrot – Hiss
Krása Grindcoru spočívá v tom, jak šikovně se dá obohacovat o různé avantgardní prvky, aniž by mu to ubralo cokoli na serióznosti. Své o tomhle vědí Wormrot, trojice ze Singapuru, která si vydobyla svoji silnou pozici již předchozími kvalitními alby. Na Hiss se nebáli zapojit čisté zpěvy, skandované vokály, housle, a tak širokou paletu nálad, že z toho zůstává rozum stát. Důstojnější rozloučení s původním zpěvákem Arifem snad už ani nahrát nemohli.
- Blut Aus Nord – Disharmonium – Undreamable Abysses
Já nevím, na hudbu těchto frantíků je snad škoda slov, toto se musí zažít. Jejich výraz je taktéž nezaměnitelný, v Black metalových vodách unikátní. Oproti předchozímu Halucinogenu se nyní propadáme ještě do hlubší a temnější propasti plné Lovecraftovských monster. Ph’nglui mglw’nafh Cthulhu R’lyeh wgah-nagl fhtagn…
- Corpsessed – Succumb To Rot
Jo, ve Finsku vždycky měli patent na podivné kovy smrti a ta častá zoufalá atmosféra se se švédskými kolegy příliš nedá srovnávat. S Corpsessed nedostanete takovou dávku deprese jako s podobně starými krajany Krypts, ale i tak je toto dílko správně pochmurné, jak vypovídá i zdeformovaná obálka připomínající Salvadora Daliho na jeho nejhorších tripech.
- Autopsy – Morbidity Triumphant
Legendy, které netřeba představovat. Musím se přiznat, že jsem si z Morbidity Triumphant nesedla na prdel tolik jako z Tourniquets, Hacksaws and Graves, ale i tak dostáváme příjemnou porci hnilobného primitivního Death metalu načichlého Sabbathy. Stab the brain!
- Pulmonary Fibrosis – Pulmonologists
Toto album je vskutku dechberoucí (vtipe vylez). Méně otrlým uším se tento nemocniční výlet asi zamlouvat nebude, ale pokud si libujete i v surovějších Goregrindech typu Last Days Of Humanity, tito bagetožrouti by vás taktéž mohli zabavit.
- Abhorrency – Climax Of Disgusting Impurities
Cože, zní to jako Archgoat, tak kde je černo-červený trve kvlt artwork? Ale ne, věřte mi, že pro přesvědčivou blasfemii nutně nepotřebujete vykrást obchod s barvičkami. Abhorrency vám nadělí barbarské riffy, špínu i kvalitní circle pit.
- Candelabrum – Nocturnal Trance
Zde máme portugalský anonymní projekt, za kterým pravděpodobně stojí stejný člověk jako za syrovou kreací Black Cilice. Nocturnal Trance je taktéž Raw Black metal jak vyšitý, avšak je silně postavený na synťácích, které se s kytarami doplňují 50/50 a poskytnou vám vskutku meditativní prostředí.
- Gargling – Depraved Ingestion Of Cranial Discharge
Těžkoprdelní Brutal Death metal s velmi poetickým artworkem, dobrou chuť! Ideální volba, pokud jste unavení z vyleštěně znějících slamů všude kolem.
- Pharmacist – Flourishing Extremities On Unspoiled Mental Grounds
Na jednu stranu si tato japonská dvojice šílenců našla svoje kvalitní výrazivo a poznávací znaky, avšak talent propojit dohromady skoro všechny období Carcass (často v rámci jedné skadby) se jim upřít nedá.
- Triumvir Foul – Onslaught to Seraphim
Tito hnusáci si získali moji pozornost již s poeticky pojmenovaným EP Urine of Abomination a tak nebyl důvod je letos ignorovat. Jejich tvorba je hnilobná, zapáchající jako stoka a svým užitím vokálů mi dosti připomínají Pissgrave, což nebude náhoda.
- Negative Plane – The Pact…
Nepochybně jedna z nejzajímavějších nahrávek na tomto listě. The Pact… je koncepčním albem inspirovaným doktorem Faustem a mnohými jinými interpretacemi smluv s ďáblem v rámci německé literatury, ačkoli si kapela existuje v New Yorku. Svým vyzněním taktéž vyznívá velmi okultně, psychedelicky a odkazuje i na zčernalé heavíky, z nichž všechno toto peklo vzešlo.
- Sigh – Shiki
Opět tu máme asijskou směčku, konkrétně japonské Sigh, kteří taktéž s obrovskou ladností dovedou spojit vše co vám přijde na mysl ve smysluplný celek, aniž by zněl jakkoli křečovitě. Epičnost, Black metal i nádherná kytarová sóla.
- Days of Desolation – Circles
Melancholický Grindcore načichlý Crust punkem zaměřený na sociální problémy – to zní asi povědomě, ale z repráků mi žádný prach při poslechu nevychází, toto dílko je totiž vskutku fresh. Stejně jako dovede být agresivní, tak nabízí i Black metalovou depresivní vrstvu. Snad se někdy brzo setkáme s touto belgickou partou na OEFu!
- Baalsebub – Famine
Kdo by to byl řekl, že se takové extrémy hrají všude? Temný a těžkoprdelný Brutal Death z Estonska, který vám svým plechovkovým rytmičákem vytluče bubínky.
- Ecchymosis – Psychopathic Concupiscence Towards Homicidal Lacerations
Šmakuláda z Thajska, jenž nám servíruje extrémní chaotický Brutal Death metal na ploše 13 minut. Ecchymosis si mě získali svým technickým umem, příjemnými slamíky a hlavně řádnou intenzitou a opravdu nelidským vokálem.
- Blasphematory – The Lower Catacombs
Prohnilý zadoomaný Death metal z USA, jehož tvůrci se za výčet projektů a kapel, na nichž se podílí, vskutku nemusí stydět. Nepřináší nic nového, ale fanoušci Demigod či Funebrarum si mohou chrochtat. Ačkoli bych našla spoustu podobných kapel, kterými bych mohla tuto příčku obsadit, toto album mi je prostě sympatické.
- Organ Failure – Neurologic Determination of Death
Sympatické patnáctiminutové demíčko Goregrindu klasického střihu, fanoušci Dead Infection si pošmáknou.
- Effluence – Liquefied
Tento projekt je opravdu jen pro otrlé, a i já se přiznávám, že jsem se jeho všemi vrstvami ještě 100% neprokousala, avšak musela jsem ho zde zmínit jako zajímavou kuriozitu, která posouvá hranice extrému ještě o pár mil dál, podobně jako šílenci Encenathrakh. Myslím, že škatulka Gorenoise / Free Jazz / Brutal Death Metal uvedená na Youtube hovoří za vše.
CZ/SK scéna
Letos v našich končinách vyšlo taktéž spousty alb, vznikly nové projekty a bandy, ale stihla jsem se ponořit jen do malé hrstičky z nich. Pořadí berte taktéž s rezervou.
- Craniotomy – Ripped Out by Violence
Tito slovenští řezníci se čtvrtstoletím na krku si získali silnou pozici i u za hraničních posluchačů a není se čemu divit. Neznám jejich diskografii kompletně, ale lehko můžu říct, že všechny zářezy od roku 2013 jsou špice a jejich vystoupení na OEFu 2022 byla taktéž slušná řezničina. Oceňuji grafický koncept pokrývající všechna novější alba, taktéž jim to přidává na jedinečnosti.
- Godless Truth – Godless Truth
Abych se neopakovala, rovnou vás odkážu na naši nedávnou recenzi zde: Recenze – Godless Truth – Godless Truth (2022) | MetalExpress
Každopádně, kdyby po mě někdo chtěl ukázat na nejlépe reprezentující české kapely, tato deska stoprocentně přistane do výčtu také.
- Mace Head – Jötun
Zde máme jednočlenný projekt Jana Pospíšila, který se hyperaktivně podílí na spoustě dalších undergroundových aktivitách (projekt Swordsman, grafika pro Beskÿd…). Jeho hudební mix Amebix a Darkthrone tu nemá obdoby, a i DIY zákulisí nahrávání s cílem zachování přirozené syrovosti je mi velmi sympatické. Důrazně však doporučuji poslech na kazetě.
- Mörghuul – Possesed by Demo
K tomuto demu mám silný vztah i kvůli osobní rovině. Kdysi jsem se se zpěvákem Matějem náhodně setkala na koncertě Refore a to zjištění, že jsem jedním ze zasvěcenců, kteří vědí o existenci Mörghuul, v té době kapele existující zatím jen na sociálních sítích, nás namířilo na společnou pekelnou cestičku. O to více mě potěšilo, že se po malé prodlevě dali Mörghuul do tvoření, spřáhli se s bubeníkem Refore Dominikem a skutečně stvořili silné demo, které u nás žánrově v podstatě vyčnívá. O vydání se postaral label Tapes Of Terror, ke kterému se touto Speed/Black metalovou neurvalou náloží vyloženě hodí. Sodomy and lust!
- Spineless Fuckers – Tales of Extraordinary Madness
Tento grindový sypec byl zároveň i mým prvním výkopem s recenzemi na tomto webu, k přečtení je zde: Recenze – Spineless Fuckers – Tales Of Extraordinary Madness (2022) | MetalExpress
Zábavný a propracovaný materiál, který fanoušky žánru rozhodně neurazí.
- Sick Sinus Syndrome – Rancid Fermenting Disgust
Dobře, ve skutečnosti se jedná o splitko s francouzskými Vomi Noir. Oba tito uctívači piteven nás poctili svojí přítomností na posledním OEFu a střeva lítala vzduchem. Pokud jde o hudební náplň Sick Sinus Syndrome, dostanete zde 10 fláků na ploše cca 6 minut (včetně důležitého 1 sekundu dlouhého mikrosongu). Ačkoli si z nich asi ne každý sedne na prdel, jejich Regurgitate worship se mi zamlouvá. Klobouk dolů za výdrž bubeníka.
- Congenital Anomalies – Systematic Violence
Brutal Death tu nevychází každý den, tudíž muselo Systematic Violence přitáhnout pozornost. Vlastně nevím moc co říci, jedná se však o sofistikované dílo, kde není brutalita založená pouze na nekonečných slamech a breakdownech, ale nabízí i něco více. Nic novátorského nečekejte, jen kvalitně zpracovaný masakr.
- Město Šedi – Křik Němých
Debut vyšel již na konci ledna minulého roku, ale mě úplně minul obloukem. O to více potěšilo, že se banda konečně odhodlala své Black metalové opěvování ostravské šedi zaznamenat i studiově. Čeština je srozumitelná, nerušící (velké plus), hudba se nese v melodičnosti, středních tempech a bicí se drží jednodušších, řekněme až punkových rytmů. Album je spíše výpravné a relaxační, kulometná palba alá Marduk se nekoná. Palec hore.
- Scabbard – Lidské Loutky
Tento kotouček mi přistál v poštovní schránce společně s posledním číslem magazínu Pařát, smutná to událost, avšak tímto albem trošku zpříjemněná. Oldschoolový Death metal v podobě Scabbard si mě získal, úsměvnou textovou náplní jsem si nenechala zajít chuť (ikdyž zde by ta angličtina upřímně bodla). Má to trošku náladu raných Pestilence a vlastně hudebně není co vytknout, však to jsou mazáci, kteří už mají ledacos za sebou.
(Ne)letošní objevy
A zde si dáme deset alb, která vyšla různě v předchozích letech, ale našla si cestu do mého stálejšího repertoáru právě letos:
- Funeral Mist – Deiform (2021 – Švédsko – Black Metal)
- NĀV – Arcizlo (2020 – Česko – Black Metal)
- Kakothanasy – Dystomorph (2019 – Švýcarsko – Brutal Death Metal)
- Godflesh – Selfless (1994 – Anglie – Industrial Metal)
- Vlad Tepes / Belkètre – March to the Black Holocaust (1995 – Francie – Raw Black Metal)
- Nächtlich – Satanas Solum Initium Est (2021 – Kanada – Raw Black Metal)
- :Wumpscut: – Wreath Of Barbs (2001 – Německo – Electronic-Industrial)
- Fluids / Pharmacist – Feeling Young (2021 – USA/Japonsko – Goregrind)
- Xantotol – Thus Spake Zaratustra (1995 – Polsko – Black Metal)
- S.V.E.S.T. – Urfaust (2003 – Francie – Raw Black Metal)
NIHIL
SK/CZ scéna
1. April Weeps – Cataclastic – prepracovaný album s premysleným konceptom, pochvalu si zaslúžia všetky zložky, ale spev najviac. Krása! (https://metalexpress.sk/2022/12/recenzia-april-weeps-cataclastic-2022/)
2. Solipsism – Our Night Never Ends – mestský black metal a depresívne texty, temná prechádzka po nočnom meste. (https://metalexpress.sk/2022/11/recenzia-solipsism-our-night-never-ends-sun-moon-records-2022/)
3. Marturos – Thy Will Be Done – power heavy metal s neskutočne našľapanými skladbami a dokonalým spevom, radosť počúvať. (https://metalexpress.sk/2022/12/recenzia-marturos-thy-will-be-done-2022/)
4. Old Tomb – Phantom Hour / Bongsilisk – The Hash Club – dvojica stoner doomových EP, preto na jednom mieste. Hudobný základ rovnaký, tematicky rozdielne, ale hlavne ťažké riffovanie a hustá atmosféra (https://metalexpress.sk/2022/12/recenzia-old-tomb-phantom-hour-2022/)
5. Depresy – Psycold – death metalová legenda vo výbornej forme s albumom, ktorý som už ani nečakal. Výborný po každej stránke. (https://metalexpress.sk/2022/08/recenzia-depresy-psycold-metal-age-productions-2022/)
6. Besna – Zverstvá – debutový radový album a veľmi silný materiál. Pestré mrazivé skladby a temná rozprávková atmosféra. (https://metalexpress.sk/2022/07/recenzia-besna-zverstva-2022/)
7. Acid Row – Afterglow – stoner rock / punk pre všetkých, ktorým sa zdá, že zopár albumov Kyuss je málo. (https://metalexpress.sk/2022/07/recenzia-acid-row-afterglow-2022/)
8. Rozpor – Hrubá sila – agresívny odkaz všetkým náckom, putinofilom a odborníkom na všetko zabalený do chytľavej formy. Chlapi hrajú čoraz lepšie!
9. Damato – Triumf Smrti – krátka intenzívna nahrávka, temný hardcore prevalcuje a vyžmýka. (https://metalexpress.sk/2022/06/recenzia-damato-triumf-smrti-2022/)
10. Distax – Božská komédia – veľmi dobre zložený emo crust s množstvom zaujímavých motívov. (https://metalexpress.sk/2022/11/recenzia-distax-bozska-komedia-2022/)
Zahraničné
1. Weimar – Auf Biegen und Brechen – metal, rock, rap, neue deutsche härte, crossover rôznych žánrov, maskovaná kapela a každá pieseň hit.
2. Stöner – Totally… – Nick Oliveri a Brant Bjork, stoner rocková scéna z Palm Desert, California a odkaz Kyuss. Neskutočne zábavný album.
3. Lorna Shore – Pain Remains – symfonický deathcore neznie ako niečo, čo by sa mi páčilo a predsa, skvelá nahrávka s brutálnym vokálom.
4. Krisiun – Mortem Solis – ničím neprekvapí, ale má to neskutočnú energiu a veľmi ma to baví. Death metal so stávkou na istotu.
5. Ignite – Ignite – kalifornský punk s novým spevákom, nahrávka nabitá energiou, angažovanými textami a hitmi.
6. Somali Yacht Club – The Space – výborne urobený stoner rock z Ukrajiny, krásne skladby so štedrou porciou psychedélie.
7. Korn – Requiem – keď vydajú album hrdinovia z mladosti, tak nie je o čom diskutovať. A tento album je aj naozaj výborný. Aj keď krátky.
8. Chat Pile – God’s Country – zvláštna zmes žánrov s beznádejnou depresívnou atmosférou chátrajúceho priemyselného mesta. A obal nemá chybu.
9. Imperial Triumphant – Spirit Of Ecstasy – nie taký dobrý album ako predchodca, ale stále zaujímavý materiál na počúvanie. Zhmotnený veľkomestský chaos.
10. Origin – Chaosmos – technický náklep a zároveň chytľavé skladby, smrtiaca kombinácia.
MRTVOLKA
Ako si už naši čitatelia mohli všimnúť, v poslednej dobe som až tak veľa nepísala, ako som veľa fotila, promovala jednotlivé udalosti a zúčastňovala sa koncertov. Z niektorých koncertov samozrejme sú aj reporty z môjho pera. Na našej scéne počas roku pribudlo naozaj mnoho. Ako je teda mojim zvykom, budem sa zaoberať len slovenskými kapelami. Tento rok to však bude o niečo iné. Dávam sem len krátke komentáre k vydaným albumom a tie, ku ktorým bola aj recenzia len odkaz na ňu. S recenziami mojich kolegov sa totiž plne stotožňujem a myslím si, že jednotlivé albumy zhodnotili v podobnom duchu ako by som to napísala ja. Zároveň by som sa rada pristavila aj pri niektorých koncertoch a festivaloch, ktoré som tento rok zažila a vryli sa mi do pamäti. Možno to bude zaujímavé aj pre vás.
Death metal, progresívny metal a grindcore
All the Fury – Layers – nový album death metalovej kapely z východného Slovenska.
https://metalexpress.sk/2022/11/recenzia-all-the-fury-layers-2022/
Antares – V – Po rokoch sa objavuje táto Martinská death metalová kapela opäť a s novým albumom. Zatiaľ som mala možnosť počuť novú tvorbu len na živo, na koncerte, ktorý odohrali v klube Randal v Bratislave počas novembra. Nová tvorba sa mi zdá byť o poznanie progresívnejší a modernejší death metal. O novom albume ešte na našich stránkach bude reč, recenzia vyjde v priebehu nasledujúcich mesiacov.
Beton – Zombie Mustang Safari – podobne ako Antares, nové skladby som mala možnosť počuť na živo. Beton pokračuje vo svojej tvorbe v podobnom duchu, ako pri poslednom dlhohrajúcom albume Konský Kokot. Tentokrát je album okorenený aj hosťujúcimi hudobníkmi, ktorí mu dodávajú na bizarnosti.
Bloody Redemption – Hit to the gore – Druhý, vyzretejší album tejto death metalovej kapely z Revúcej. Myslím, že splnil očakávania všetkých ich fanúšikov.
https://metalexpress.sk/2022/11/bloody-redemption-hit-to-the-gore-awakening-records-2022/
Brute – Essence of Tyrany – Dlho očakávaný štvrtý štúdiový album slovenskej death metalovej kapely Brute sa dočkal svojho vydania už vo februári tohto roku. Ako jednu z mála kapiel ju vydalo slovenské vydavateľstvo Gothoom Production. Počas roku sme si tento nový počin mohli vypočuť aj na živo. Trochu ma mrzí absencia živého bubeníka na ich vystúpeniach, no aj napriek tomu výkony jednotlivých hudobníkov neuberajú na zážitku. Aktívnych bubeníkov na východe Slovenska je naozaj málo, takže sa kapele nečudujem. Tento album sme žiaľ nerecenzovali, ale pokiaľ bude priestor, určite sa k nemu ešte vrátime.
Circular Saw – Trauma – Mesto Šurany sa hlási o slovo prostredníctvom kapely Circular Saw a ich debutového albumu. Ich vývoj sledujem prakticky od začiatku ich existencie. Začiatky považujem za rozpačité, no dnes môžem povedať, že kapela prešla vývojom, ktorý vyústil do zdarného konca. Na tomto mieste sa chcem chalanom ospravedlniť, ale žiaľ sme na tento album trochu pozabudli a tým pádom nie je k nemu recenzia.
Depresy – Psycold – Depresy nevydávajú nový album často, ale keď už vydajú, je to vždy premyslené dielo od začiatku do konca. Recenzia tu – https://metalexpress.sk/2022/08/recenzia-depresy-psycold-metal-age-productions-2022/
Disconsolate – Betrayed Sun – EP – Táto Košická kapela sa prebrala na moju radosť opäť k životu. Prihlásili sa s novým 4 skladbovým EP. Okrem tohto štúdiového počinu som žiaľ nezaznamenala, že by sa prebudili aj koncertne. Možno po novom roku sa nejaký koncert objaví. Zatiaľ si ich nové EP môžete vypočuť napríklad tu – https://www.youtube.com/watch?v=wQJTBluKVww
Dvota – Antichiromantia – K tejto bratislavskej kapele som veľmi nepričuchla, no náš redaktor Nihil ich hudbu rozobral v svojej recenzii a ide o zaujímavý počin – https://metalexpress.sk/2022/09/recenzia-dvota-antichiromantia-2022/
Krudus – Krudus – Po nie veľmi úspešnom deme, no veľmi úspešnom nástupe na našu scénu a aktívnom koncertovaní vydala táto kapela zo Stupavy svoj debutový album. Ešte sme nemali priestor rozobrať ho, v priebehu januára by mal vyjsť rozhovor a následne aj recenzie. Ako si môžete domyslieť ide o death metal, no aj s prvkami thrash metalu. Nakoľko ide o mladých hudobníkov, majú za priehrštie nápadov a tak sa vyšplhal ich nový album až na 40 minút. Novinku si môžete vypočuť online napríklad tu – https://krudus.bandcamp.com/album/krudus/
Mordum – In peccato mortali – V decembri 2022 vydala táto death metalová košická skupina nový album. Nakoľko sa však nachádza na CD a akosi neviem nájsť žiadnu elektronickú verziu, ešte neviem reálne zhodnotiť kvalitu albumu. Dúfam, že sa ku mne ich album počas roka 2023 dostane.
Souls to Deny – The Tragedy of Human Existence – Nová death metalová kapela z Liptova so skúsenými hudobníkmi. Aj takto by sa dal charakterizovať tento nový spolok na našej scéne. Recenzia na ich nový album je takmer hotová, takže sa o tomto albume čoskoro dozviete viac.
Thorwald – Diablov Tanec – Keby som mala zhodnotiť, čo vyšlo v roku 2022 najlepšie z grindcore, určite by som volila Thorwald a ich posledný album. Po dlhšom čase sa kapela rozhodla zvečniť nový materiál v štúdiu a to bola dobrá voľba. Zvukovo je to asi ich najlepší album. Skladby sú rýchle, úderné s dobre otextované, takže všetko čo od dobrého grindcore očakávate. Odporúčam všetkými desiatimi.
Death core
Stercore – Death Head – Ďalší z albumov, ktoré vydalo vydavateľstvo Gothoom Production už na začiatku roka 2022. Asi ako jednej z menej zastúpených štýlov na Slovensku a preto aj veľmi vyhľadávaná kapela. Na živo jedna z najlepších kapiel v tomto štýle na Slovensku. Pokiaľ holdujete tomuto štýlu, určite si nový album zaobstarajte.
Brutal death metal a slam
Craniotomy – S novým albumom prišli aj hlohoveckí mäsiari Craniotomy. Podrobná pitva očami až dvoch našich redaktorov.
https://metalexpress.sk/2022/03/craniotomy-ripped-out-by-violence-amputated-vein-records-2022/
Crust a HC
Damato – Triumf Smrti – Nekompromisný, silný album plný rôznych hudobných vplyvov od HC, cez sludge až po crust, či death metal. Viac sa rozpísal o tomto albume Nihil – https://metalexpress.sk/2022/06/recenzia-damato-triumf-smrti-2022/
Distax – Božská Komédia – výborný album, ktorý sa mi zaryl do hlavy, od melódií až po texty a samotný vizuál CD a bookletu. Určite odporúčam každému, kto vyhľadáva tento typ muziky. Pripájam recenziu od nášho redaktora Nihila.
https://metalexpress.sk/2022/11/recenzia-distax-bozska-komedia-2022/
Jakubysko – S/T – Tesne pred novým rokom, 31.12.2022 vyšiel nový album aj tejto kapele. Žiaľ, ešte som nemala čas na jeho analýzu. Jedno je však isté, bude to nájeb od začiatku do konca.
Black metal a jeho odnože
Besna – Zverstvá – Besna vydala silný album s posolstvom, ktorý zhodnotil vo svojej recenzii opäť Nihil –
https://metalexpress.sk/2022/07/recenzia-besna-zverstva-2022/
Krajiny Hmly – Cez Ostrie Skál – v deň zimného slnovratu sa vrátili s novým albumom Krajiny Hmly. Mňa osobne zaujal omnoho viac, ako predošlý, takže sa k nemu ešte v priebehu roku vrátime aj prostredníctvom recenzie. Momentálne je možné si ho celý vypočuť napríklad na Youtube – https://www.youtube.com/watch?v=iG3RYKwxl5U
Obšar – Počornily horŷ, počornily lisŷ – Recenziu spracoval Nihil – https://metalexpress.sk/2022/05/recenzia-obsar-pocornily-hory-pocornily-lisy-void-wanderer-productions-2022/
Ramchat – Krveľ – Nový album v novembri 2022 vydala aj táto slovenská kapela. Celý album je možné vypočuť si na Youtube a k jeho zhodnoteniu sa dostaneme ešte počas roka.
https://www.youtube.com/watch?v=WmvNc1M53z8
Solipsism – Our Night Never Ends – Kapelu som počas tohto roku mala možnosť vidieť na živo. Ide o debutový album. Album je venovaný pamiatke Vlkana, „priateľa a pôvodného člena kapely“. Viac sa dozviete v recenzii – https://metalexpress.sk/2022/11/recenzia-solipsism-our-night-never-ends-sun-moon-records-2022/
Doom, death doom, Stoner, Sludge, groove a gothic
April Weeps – Cataclastic – Recenziu, s ktorou sa plne stotožňujem napísal Nihil, lepšie by som to sama nenapísala a nezhrnula – https://metalexpress.sk/2022/12/recenzia-april-weeps-cataclastic-2022/
Ničiteľ – Anna – Silný, depresívny svet Ničiteľa sa ukazuje na ich poslednom albume. Recenziu napísal Mrkva – https://metalexpress.sk/2022/11/nicitel-anna-spolupraca-viacerych-labelov-2022/
Old Tomb – Phantom Hour – EP – Ďalšie EP tejto slovenskej death doomovej kapely vyšlo na konci leta a svoje pocity z neho zhrnul opäť Nihil – https://metalexpress.sk/2022/12/recenzia-old-tomb-phantom-hour-2022/
Void Odyssey – Void Odyssey – EP – Neviem čím to je, ale stoner doom, či celkovo doom metalové kapely u nás majú radšej formát EP. Na začiatku sa s novým albumom prihlásila práve táto kapela z Bratislavy. Recenzia tu – https://metalexpress.sk/2022/02/recenzia-void-odyssey-void-odyssey-ep-2022/
Heavy metal, thrash, grunge, metal, nezaradené
Demonic-eyed – 4 – Táto Zvolenská kapela vydala album tesne pred záverom roku. Ide o thrash, HC, death metal s naštvatými slovenskými, no aj anglickými textami. Celý ho nájdete na Bandcampe a už túto sobotu sa môžete tešiť na ich concert v Bratislave.
https://demonic-eyed.bandcamp.com/
https://metalexpress.sk/event/bloody-redemption-attack-of-rage-plastery-demonic-eyed/
Hadonos – Midless Puppet – Táto skupina je celkom zaujímavý úkaz na našej scéne. Ide o svieži grunge s prímesou metalových prvkov. Celý si ho môžete vypočuť na Youtube – https://www.youtube.com/channel/UC6R3y6VZPG0JxhU6fvqo2rg
Marturos – Thy will be done – Opäť jeden z
https://metalexpress.sk/2022/12/recenzia-marturos-thy-will-be-done-2022/
Tatrofka 20025000 – Goratexsaurus Rex – Priznávam sa, že toto veľdielo som ešte nestihla vypočuť. Ak ste na tom podobne, skúste to na tomto linku, pripadne na online platformách, nech viete do čoho idete. https://mysackarecords.bigcartel.com/product/goratexsaurus-rex-cd-verzia?fbclid=IwAR25CJc8ZetEQQOYFyMVNpJ5leJJ32DbxNyRgAYW93_OBzwKJhbFMFGTHV8
Inak za všetko hovoria názvy skladieb. Uvádzam napríklad – Nad Tatrou sa blýska fotri divo pijú, alebo Koksiček a Mačicka, alebo Vrakuňa Matata.
Tipy na koncerty a festivaly na Slovensku
Hoci som počas tohto roku navštívila veľa dobrých koncertov na Slovensku, ale aj v Čechách, predsa len boli niektoré, ktoré by som rada spomenula osobitne, pretože si myslím, že by sa mohli osloviť aj vás.
Winter Gothoom
Tento rok sa uskutočnil prvý ročník festivalu Winter Gothoom v Žemberovciach. Mala som možnosť sa zúčastniť, ale žiaľ len jeden deň. Fanúšikom black a death metalu určite odporúčam návštevu. Kultúrny dom, kde sa tento festival bude konať je priestranný, dobre ozvučený a hoci sa v blízkosti nenachádza reštauračné zariadenie, na mieste bol aj stánok s jedlom, kde ste mohli zahnať svoj hlad. Samozrejmosťou bolo aj pivo, či nealko. Vo vnútri bolo na predaj množstvo merchu od účinkujúcich kapiel, no aj samotného festivalu. Organizácia bola tiež na výbornej úrovni a všetky kapely, ktoré som mala možnosť počuť podali dobré výkony. Prvé kapely pre rok 2023 už boli oznámené a ešte nejaké pribudnú, takže stačí sledovať stránky.
28-29.4.2023 Žemberovce
Fb event: GOTHOOM
Tickets : https://gothoomshop.com/produkt/gothoom-2023/
Belphegor / Rotting Christ / Nordjevel / Lucifer’s Child / Mephorash / Ellende / DESTINITY / SDI / SPASM / Abrupt Demise / GROZA / Doomas / Marche Funèbre / Chronic Hate / Fleshless Official / EXORCIZPHOBIA / Bloody Obsession
Songs of Hate 4
V máji pre nás v meste Šurany pripravili festival s názvom Songs of Hate 4. Zostava bola podľa môjho gusta, takže som sa tešila na túto udalosť. Vystúpili kapely – Schirenc Plays Pungent Stench, Abortion, Prison of my life, Bowel Fuck, Neurotic Machineri a aj organizátori – Circular Saw. Za mňa osobne to bol jeden z najlepších koncertov roku 2022. Ako čerešnička na torte bola aj super organizácia a priateľská, priam domáca atmosféra. Organizátori však boli sklamaní, nakoľko táto zostava neprilákala dostatočné množstvo ľudí. Veľmi ma to mrzelo a mrzí do dnes, preto chcem vyjadriť podporu celému organizačnému teamu a dúfam, že sa na tomto festivale ešte niekedy stretneme. Bola by to škoda. Fakt to robíte skvelo, od výberu kapiel až po realizáciu. Dúfam, že po čase sa k tomu vrátite, držím vám palce.
Flesh Party
Po dvoch rokoch sa opäť konala aj Flesh party open air. Tí, čo ma poznajú určite vedia, že som s týmto festivalom dosť prepojená aj po organizačnej stránke. Tento ročník som si veľmi neužila po hudobnej stránke, ale vystúpenia niektorých kapiel som si nenechala ujsť. Všetkým však odporúčam návštevu aj tento rok. Pomaly pripravujeme zostavu, zatiaľ si môžete zapísať do kalendára dátum 09. – 11.06.2023.
https://www.facebook.com/events/5379754975408718
https://www.facebook.com/fleshparty.openairfest
Koncerty na Garážach v Poprade
V Poprade, priamo pod Tatrami sa už nejaký ten rok konajú Koncerty na Garážach. Ide o popradskú obdobu koncertov na garážach pod Prístavným mostom v Bratislave. Koncept je jednoduchý, niekto by to mohol nazvať až punkový. Oproti Bratislave však majú pre mňa pridanú hodnotu v tom, že je tu výnimočné prostredie a krásny výhľad na Tatry. Môžete si tak užívať koncert a zároveň popri tom vidieť posledné lúče slnka, ktoré dopadajú na toto naše najvyššie pohorie. Tento rok som zúčastnila dvoch koncertov na tomto mieste. Hoci to kapely boli skôr undergroundového charakteru, vôbec mi to neprekážalo, práve naopak, pripájam linky nižšie. Ak teda budete mať v roku 2023 počas leta cestu do Popradu, určite skontrolujte náš kalendár, či sa nekoná na garážach aj nejaký ten koncert. Toto miesto rozhodne musíte navštíviť.
https://metalexpress.sk/2022/06/koncerty-na-garazach-poprad-xxiv-tento-piatok/
Wardruna
Po dvoch rokoch sa podarilo, aby nakoniec Wardruna vystúpila na Slovensku. Organizátori zvolili krásne miesto, hrad Devín. V spojení s hudbou Wardruny to bol naozaj magický zážitok, umocnený o západ slnka, ktoré bolo v tento večer krvavo červené. Doteraz si myslím, že Wardruna si vybrala tento deň zámerne, aby ešte umocnila zážitok o takéto nebeské divadlo.
Montana Metal Fest
Tohto festivalu som zúčastnila prvýkrát a za mňa osobne to bol najlepší festival, aký som tento rok na Slovensku navštívila po hudobnej aj organizačnej stránke. Ak ste ešte nemali možnosť Montanu navštíviť, určite vám dávam do pozornosti. Všetko sa odohráva v krásnom prostredí v Španej Doline. Okrem hudobného programu tu prebiehajú aj prednášky, workshopy a aj výstava. Výborná bola aj zvuková stránka, pretože o tú sa postarali Vomitor Sound. Dramaturgia sa mi taktiež veľmi páčila, pretože každý poslucháč metalovej hudby si tu našiel niečo pre seba. Vystriedal sa melodický metal, heavy metal, death metal, grind core aj black metal. Mám rada rôznorodosť, možno preto sa mi na tomto festivale tak páčilo. Už teraz sa teším na budúci rok a organizátorom prajem dobrú ruku pri výbere kapiel. Pre viac informácií sledujte stránku – https://www.facebook.com/montana.metal.fest
Memory Error XI.
Do Kanianky sa po pandémii vrátili koncerty s názvom Memory Error. Hoci som obehla v rámci Slovenska toho naozaj veľa, akosi som sa vyhýbala Kanianke. Tento rok som to konečne napravila. Zostava bola pestrá, opäť sa vystriedali rôzne štýly od punku, cez death core, moderný metal, death metal, grindcore až po brutal death. Matrix club, kde sa koncert odohrával pojme až 300 – 400 ľudí a necítite sa nejako veľmi stiesnene. Kedysi tam vraj nebol nič moc zvuk, ale tento večer sa to celkom dalo. Dosť však záležalo kde na akom mieste človek stál. Koncert sa síce trochu pretiahol až do neskorých ranných hodín, no panovala tu dobrá nálada, atmosféra a pohostinnosť organizátorov. Moja návšteva dopadla nad očakávania, takže odporúčam návštevu tohto podujatia aj vám. Viac o celom podujatí sa dočítate tu – https://metalexpress.sk/2022/11/report-memory-error-matrix-club-kanianka-12-11-2022/
Koncertné sklamanie roku 2022
V Bratislave sa na začiatku augusta uskutočnil koncert Slipknot a Jinjer. Hoci po vizuálnej stránke išlo o premyslenú show, po hudobnej som bola naozaj nespokojná, hlavne čo sa zvuku týka. Všetko sa zlialo do jednej veľkej a nečitateľnej masy zvuku. Možno niekto, kto bol v predných radoch to až tak nepociťoval, no ja som nevedela nájsť v celej veľkej hale zimného štadiónu miesto, odkiaľ by sa mi kapela dobre počúvala. Premýšlala som, že možno za tento fail mohlo nevhodné miesto na tento typ koncertu – zimný štadión. Aj napriek tomu sa chcem organizátorom poďakovať, že sa podujali zavolať Slipknot a predstaviť ho slovenským fanúšikom na živo.
Plán na rok 2023 a fail 2022
Rok 2022 bol pre mňa rok chorôb a podlomeného zdravia. Takto som žiaľ zo zdravotných dôvodov vynechala Bomby na Nitru 4. Musím povedať, že to doteraz ľutujem. Na budúci ma však môžete očakávať. Zostava aj dátum je už nejaký čas známa. Zapíšte si do notesu dátum 22.04.2023. Prikladám link na udalosť – https://www.facebook.com/events/1714875782199876
