Rozhovor – Jób – „Pohybujeme sa na tenkom ľade žánru, ktorý u nás doma nemá tradíciu.“
okt02

Rozhovor – Jób – „Pohybujeme sa na tenkom ľade žánru, ktorý u nás doma nemá tradíciu.“

Nedávno sa so svojim debutovým EP prihlásila slovenská kapela Jób. Keďže o nich ešte veľa nevieme, rozhodli sme sa spolu so Zildom urobiť s nimi rozhovor. Nezostáva mi teda konštatovať nič iné len, pustite sa do toho: Dajme si obligátny začiatok a skúste sa predstaviť odkiaľ pochádzate, kto na aký nástroj hrá alebo kto komu na nervy ide v kapele, ako dlho už spolu pôsobíte a či vás viac hnevá roztrhnutá struna alebo nedokončený riff? Jób: Obsiahla otázka hneď na začiatok, no pokúsim sa byť stručný. Idea hrania sa s hudbou tu bola odjakživa. Vo všeobecnosti, v prostredí garáži a obskúrnych skúšobní, to na Slovensku praje hlavne extrémnym žánrom ako death, black metal, grindcore či HC, a na druhej strane je tu celkom silná tendencia snažiť sa preraziť medzi stredný prúd. Tento priestor začal byť pre mňa pritesný. Tak nastala nevyhnutná samotárska cesta za širšími obzormi. Tu už nastupuje tradičný a tak trochu nudný príbeh o hľadaní kapely a vlastnej identity; hľadanie muzikantov (cca. 2012), hluché obdobia, obývačkový projekt (2017), súčasná zostava (2018). Pýtaš sa odkiaľ pochádzame. Jediný kto je naozaj z Nitry, je gitarista Vlado. Basgitarista Filip a bubeník Marek sú z Handlovej. Ja som zliezol na dolniaky z kopcov Liptova, z Ružomberka. Spojilo nás niekoľko zaujímavých chodníčkov. Dlhoročné priateľstvá, spoloční pedagógovia (pozdravujeme Ľuba Pavelku), slobodné premýšľanie, ale aj pokútne záľuby. A za mňa určite roztrhnutá struna. Neznášam výmenu strún. Jób evokuje večne skúšanú biblickú postavu. Cítite sa skúšaní v hudbe aj živote aj vy? Meno kapely sa príjemne spája s kontemplatívnym nádychom vašej hudby, bol to zámer alebo to tak pekne splynulo počas vývinu kapely a tvorby? Jób: Prechádzať si radosťami a strasťami je večný ľudský údel. Na tejto lodi sme všetci rovnako, bez ohľadu na postavenie, sociálny status, národnosť etc. Jób je biblická postava, ktorá v sebe nesie rad negatívnych asociácií. Stačí povedať Jóbove zvesti a všetci vedia, že pohroma je za rohom. Avšak príbeh Jóba má pokračovanie. Jób na konci zvíťazil a bol za svoju trpezlivosť a bohabojnosť odmenený. Tu sa už vrství mnoho metafor, no najdôležitejšie pre nás bolo, že koniec je dobrou správou, nádejou. Najľahšie je prepadnúť katastrofickým myšlienkam, sebaľútosti a marazmu. Takýchto prorokov potrebujeme dnes čo najmenej. Mrtvolka – Inšpirovali ste sa v niečom od kapely Yob, alebo je to len nechcená náhoda, že sa voláte podobne? Jób: Stačí sa pozrieť na ich fenomenálny obal k albumu Clearing The Path To Ascend alebo si vypočuť super odvážnu skladbu The Sreen z ich posledného albumu Our Raw Heart. V celej takmer 10 minútovej skladbe počuť len jeden surový, primitívny rytmus, ktorý je osekaný až na dreň. Yob ponúkajú celé priehrštie inšpirácie, avšak ich...

Čítaj ďalej
Rozhovor – Elysium – „Když jsme se poprvé dozvěděli, že budeme hrát na BA byla to u nás v kapele naprostá euforie“
sep29

Rozhovor – Elysium – „Když jsme se poprvé dozvěděli, že budeme hrát na BA byla to u nás v kapele naprostá euforie“

Po nejakom čase vám prinášame rozhovor a rovno aj poriadne dlhý. Na slovo som si zobrala tentokrát speváka z českej kapely Elysium. Za všetky odpovede mu chcem veľmi pekne poďakovať. Zdravim kapelu, tak podme rovno k veci. Za sebou máte dlhú históriu, začali ste už v roku 2003 a ťaháte to v rôznych obmenách do dnes. Ako dlho fungujete v súčasnej zostave a ako sa vám ju podarilo zložiť do dnešnej podoby? Zdravím na Metalexpress a tebe Mrtvolko zvlášť. JJ historie kapely je opravdu dlouhá. Kapela prošla za tu dobu poměrně razantním vývojem a já se zatím účastním té poslední dekády, která začala asi před 5 lety, kdy došlo k asi zatím největším personálním změnám v historii kapely. Tehdy v jednu chvíli odešel zpěvák Jirka a bubeník Pepa. Důvody proč oba opouští kapelu byly osobního rázu a vesměs se týkaly toho, co řešíme asi skoro všichni, a to nedostatku času. Kluci si museli vybrat, co z života omezí a karta padla na Elysium. Kluci pak řešili co dál. Mě se jim povedlo najít poměrně rychle. Byl jsem v takovém stádiu aktivní metalové hibernace, kdy po rozpadu DESPISE jsem vypadl z metalového života a jelikož již v době před Jirkou jsem absolvoval pár zkoušek s ELYSIUM, padla od Adise otázka, jestli bych to nechtěl znovu zkusit. Po vyjasnění představ jsem na nabídku kývnul. V tu chvíli, ale nebylo jasné, co bude s tlučmistrem. Samozřejmě jsme zkoušeli, co se dalo. Oslovilo se spousta známých, jestli někdo o někom neví, ale bubeníků je jako šafránu (teda kromě východního Slovenska 😊). Najednou vypadlo z našeho kamaráda Miška z LEGION, že ví o „Slovákovi“, který nemá zrovna s kým hrát. A takhle se objevil PETER, který předtím hrál v BRUTE. Slovo dalo slovo a byla zas sestava kompletní. Po nějakém čase ještě odešel druhý kytarista Ondra z podobných důvodů jako Jirka s Pepou, a takto vznikla současná podoba ELYSIUM. Tento rok ste po 10tich rokoch vydali nový album. Prečo taká dlhá odmlka? No ono těch 10 let nebylo zase úplně neplodných. Během toho období byla nahrána dvě EP, která ale nebyla nikdy oficiálně vydána na nějakém nosiči. Šlo hlavně o připomenutí se a prezentaci aktuální tváře kapely. Jedno EP vzniklo ještě za staré sestavy a obsahovalo 3 skladby a druhé bylo nahráno za aktuální sestavy v jablunkovském GM studiu. Na obou nahrávkách se oťukávala momentální podoba hudebního směřování, které se během těch 10 let dost měnilo. Se mnou za mikrofonem a s Petrem za bicím kapela dostala odlišnou tvář. V podstatě v tu chvíli kapela začala tvořit vše znovu. Na nové desce jsou tedy věci, které byly složeny až za nové sestavy. V nové...

Čítaj ďalej
Tomáš „Reef“ Kuča (Antitrend, Mincing Fury…): „Lepší jedna pořádná deska 1x za 10 let, než vydat ve stejném období 6 rychlokvašek.“
júl30

Tomáš „Reef“ Kuča (Antitrend, Mincing Fury…): „Lepší jedna pořádná deska 1x za 10 let, než vydat ve stejném období 6 rychlokvašek.“

Tí z vás, ktorí navštevujete festival Antitrend, alebo máte v obľube grind a poznáte brnenskú šialenú bandu Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay, tak vám netreba predstavovať osobu Tomáša Kuču, známeho pod prezývkou Reef. Pre tých ostaných je tu tento článok. ·Zdar, Reef! Už je to pár týždňov, čo prebehol jubilejný 15. ročník veselej, viac-menej grindovej tancovačky Antitrend. Spokojnosť s týmto ročníkom? Ahoj Lukáš! Díky za prostor! Ano, letošní Antitrend fest se vydařil, návštěvnost byla jen o malinko nižší než loni, kdy padl rekord co do počtu návštěvníků. Všechny kapely zahrály parádně a lidi se myslím bavili, chcát prakticky začalo až při poslední kapele, takže i počasí vyšlo dobře. Každý rok se najdou nějaké mouchy a stále je co zlepšovat, tak snad se i příští ročník (pokud tedy bude) podaří udržet nastavenou laťku. ·Ja osobne som na Antitrend zavítal 2x a tak trochu ma zaujíma, či obyvatelia okolitých domov nemali nikdy problém s tým, že im tam hlučná hudba reve až pomaly do skorých ranných hodín? Musím „zaťukat“, ale za těch 14 let nebyla ze strany místních obyvatel ani jedna stížnost, až se tomu sám divím. Lidi si prostě zvykli, navíc návštěvníci se (možná až na pár vyjímek) chovají velmi slušně, takže i odezva okolí je potom dost v pohodě. ·Pri Antitrende sa mi páči podobná vec ako napr. pri Obscene. Myslím tým vizuál plagátov a pod. Kto za tým stojí? Poslední roky dělá grafiku na plakáty bubeník z Micin Dicko. Drží nastolený styl a myslím, že odvádí parádní práci. Já osobně nemám rád klišé témata jako lebky, mrtvoly a rozpárané těla, raděj mám na plakátech něco zajímavého a nevšedního, co má nějaký příběh či alespoň zajímavou atmosféru. ·Prejdime k Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay. Si vlastne najstarším stálym členom, aj keď nie si zakladajúci. Tak ťa poprosím o také nahliadnutie do histórie a keby sa tu vyskytol nedajsatan nejaký jedinec, ktorý by vás nepoznal, tak predstav kapelu. Já do kapely přišel v roce 2002 a hned měsíc po mém příchodu se šla nahrát debutní deska „Lamentations“, která kupodivu sklidila poměrně slušné ohlasy nejen u nás v ČR. Z tehdejší sestavy už nikdo kromě mě v kapele není, někteří členové nicméně hrají v jiných kapelách (bubeník Mara v Melancholy Pessimism a Deep Throat, kytarista Mařa ve Spineless Fuckers a Slup, zpěvák Topinka řve v Kandaru). Po debutní desce následoval bohatý rok plný fesťáků a výjezdů za hranice, ovšem brzy se kapela prakticky rozpadla, když nás opustil basák a bicman. Následovaly léta hledání toho správného bubeníka a druhého zpěváka, až se sestava ustálila na té dnešní, tj. já a Milcunt zpěvy, Motorák kytara, Had basa...

Čítaj ďalej
Rozhovor – Juro „Immortal“ Haríň (SMA/Immortal Souls): Život je rýchly a ja potrebujem za sebou zanechať nejakú stopu.
apr28

Rozhovor – Juro „Immortal“ Haríň (SMA/Immortal Souls): Život je rýchly a ja potrebujem za sebou zanechať nejakú stopu.

Slovak Metal Army sú tu už nejaký rok a Immortal Souls Productions taktiež kooperujú so Smrtkou opäť vo veľkom. O tom ako sa zmenila scéna, aké sú plány do blízkej, či vzdialenejšej budúcnosti atď., nám rozrozprával mozog týchto dvoch vydavateľstiev, persóna undergroundu – Juraj „Immortal“ Haríň. Zdarec Juro! Podobne ako s Čurbym, som sa s tebou naposledy videl v Bratislave na koncerte Incantation a spol. Ako si si tento koncert užil? Čauko. Bola to absolútna bomba. Hoci je INCANTATION pre mňa kultom, ešte som ich nikdy nevidel tak som si to vychutnal so zimomriavkami. Podobne tak aj SKINNED, to boli pre mňa kapely, na ktoré som hlavne išiel. Proste death metal, čo má už niečo za sebou. Keď že sa spojili dve šnúry, našťastie, tak to bolo celom výživné a prišli aj ľudia. A samozrejme som stretol kopec ľudí vrátane teba, Čurbyho, Mrtvolky, Romana, Miňa Fecka, Tiborka Šalfalvyho a ďalších fajn ľudí, proste radosť po každej stránke a trochu mi to pripomenulo staré časy a to ja mám veru veľmi rád. SMA a Immortal Souls už fungujú (resp. znovu fungujú) nejaký ten piatok. Pred časom sa mi zdalo, že si vydával všetko, čo ti prišlo pod ruku, ale minulý rok bol o čosi pokojnejší. Sústredil si sa na detailnejší výber, alebo proste nebolo až tak čo vydávať? Samozrejme spočiatku to bolo hlavne o tom dať šancu tým kapelám vydať fyzický nosič a aj tá scéna bola akási hladná si myslím po tomto a keďže som sa potreboval normálne vrátiť na scénu, tak bolo treba nejaké tie tituly proste vyrobiť. Inak to nejde, pretože keď sa chceš dostať znova na scénu medzi ľudí, tak proste musíš mať niečo v ruke. S dvoma titulmi ťa proste nikto nebude brať vážne a to môžeš mať za sebou akúkoľvek minulosť. Teraz je toho pomenej, pretože jednoducho človek selektovať musí. Nejde ani tak o nejakú hudbu ako o to, čo samotná kapela chce a dokáže urobiť. Čiže teraz je to presne o tom vydávať kapely, ktoré to chcú a chcú ísť proste ďalej. Katalóg titulov je ale aj tak až neuveriteľne nabitý. Zaujíma ma ale, vyjdú aj niektoré tituly, ktoré si kedysi vydal, v nejakých reedíciách? Alebo sa primárne sústredíš na vyhľadávanie nových vecí? Určite pôjdem aj do starých reedícií. Žiaľ peňazí na to je málo a čas je rýchly a neúprosný. Nemám v tomto ale nejakú určenú cestu. Všetko je to o spontánnom pocite a možnostiach v tú danú chvíľu. Napríklad, neprerobím na koncerte, zadarí sa distru, tak urobím titul. No keď musíš na všetko doplácať, robiť fušky, aby bolo z čoho, tak potom Ti chýba aj ten čas, aj prachy a všetko...

Čítaj ďalej
Rozhovor – Age of Agony – Čo sa týka tour, tak by som už žiadnu ponuku neprijal, ani keby sa Bolt Thrower dali dokopy!
apr22

Rozhovor – Age of Agony – Čo sa týka tour, tak by som už žiadnu ponuku neprijal, ani keby sa Bolt Thrower dali dokopy!

Age of Agony je death metalová kapela z Maďarska s 25 ročnou históriou, ktorú ste nedávno mohli počuť naživo v Poprade, na akcii Black Valentine. U nás sa ukázali po dlhšom čase, a tak Štefanovi (realizácia tohto rozhovoru) napadlo, že by sme ich mohli trochu vyspovedať. Prinášame vám teda rozhovor s basákom Age of Agony – Krisztiánom Tothom. Zdravím Age of Agony! Nikde som s vami nečítal rozhovor v slovenčine. Môžte na začiatok povedať niečo o histórii kapely? Zdravím ťa Štefan a pozdravujem čitateľov. Teší nás záujem o rozhovor. Áno skutočne ani ja sa nepamätám, či sme niekedy poskytovali rozhovor pre slovensky zine. Naše začiatky siahajú až do roku 1993, keď sme s bývalým bubeníkom Balázsom začínali u nich v podkroví. Potom v 94tom prichádza spevák Pápai Kálmán. Vtedy sme samozrejme neboli kvazi žiadnou kapelou. Veci sa pohli až v roku 1995, keď prišli dvaja gitaristi. Na začiatku sme hrali samozrejme coveri ako ostatní. Po jednej zmene gitaristu sme nahrali 2 demá (vtedy ešte pod názvom Silent Agony) a po odchode gitaristu sme zmenili názov kapely na Age of Agony. Myslím, že každý kto si váš album pustí a pozrie do bookletu, spomenie si na Bolt Thrower. Čo vás tak fascinuje na vojnovej tematike? Samozrejme, všetci z kapely máme radi Bolt Thrower. Od detstva sa zaujímam o históriu a 25 rokov som aj vášnivým zberateľom, azda aj fanatikom do druhej svetovej vojny. Vojna je tá najstrašnejšia vec na svete a myslím si, že práve preto táto tematika aj pasuje do death metalu, mimochodom neznášame gore a zombie tému. Z vašej hudby a image priam cítiť old-school death metal. Sledujete aj nové kapely, prípadne zájdete si na nejaký metalový koncert? Úprimne, v súčasnosti moc nesledujem scénu, ale samozrejme dostávajú sa ku mne novinky. Posledné roky ma najviac oslovili Voidhanger, Infernal War a Revel in flesh, ale nováčikmi na scéne by som ich nenazval. V minulosti som veľa času obetoval na objavovanie nových skupín, ale dnes je už scéna tak široká, že je nemožné ju denne sledovať. Mám veľkú zbierku mc/cd/vinylov a najčastejšie počúvam tieto rokmi nadobudnuté nahrávky. Ako poznám ostatných členov, tiež viem, že moc novinky nehľadajú. Na koncerty z kapely tiež chodím najčastejšie ja, raz za čas aj do zahraničia, ak to stoji za to. Prešli ste rôznymi labelmi, zatiaľ váš posledný album vyšiel u Neverheard Distro. Povedz nám niečo o tom labeli? Náš label vedie Káger Balázs, ktorý je skutočným fanatikom. Môzem o ňom povedať, že je proste super. Náš posledný album sa dostal do všetkých kútov sveta. Vlani tento album vyšiel aj na vinyle, aj vo verzii die hard. Neverheard Distro vydalo naše posledné dve albumy. Predtym...

Čítaj ďalej
Purnama  – Lioness (YOUTUBE) / Death metal/ Czech Republic
apr21

Purnama – Lioness (YOUTUBE) / Death metal/ Czech Republic

Sú to už skoro dva roky, čo bol vydaný album Lioness od turnovskej kapely Purnama. V tej dobe bol album vydaný aj v rámci charitatívnej podpory pre onkologických pacientov. Prešli dva roky a chalani si získali meno ako v Českej republike tak aj na Slovensku. Ich tvorba sa dá zaradiť do blackened death metalu. Čo je však najhlavnejšie, pred pár dňami chalani ku získaniu 4000 „bojovníka“, uvoľnili svoj album na Youtube kanáli. Z toho dôvodu sme položili aj pár otázok hlave kapely Jakubovi Vitákovi. 01. Ahoj Jakube. Nedávno sme sa osobne stretli na jednej zastávke kapely Nahum, kde kapela Purnama zdieľa pódium pro podpore ich posledného albumu. Môžeš povedať pár slov o vzniku vašej prvotiny nazvanej LIONESS a prečo bolo vydané kapelou?. JV. Album jsme si vydali sami, protože jsme chtěli prodejem prvních 100 CD pomoci dětem s rakovinou, což se také povedlo. Chtěli jsme pro ně získat čistý zisk. Věříme hlavně v naše lidi, kteří nás následují a díky nim se podařilo získat 27 300 Kč pro Nadační fond Šance onkoláčkům. Lidé vyslyšeli hlas a poselství naší Lvice a my jsme si mohli splnit svůj první sen. Zapsali jsme do našeho prvního CD i něco víc než jen hudbu. Zlem vzniklo dobro a naděje pro ty, kdo ji potřebují. Rakovina je hrozná, a ještě mnohem horší je, pokud jí trpí někdo tak nevinný, jako je dítě. Proti tomuto Zlu jsme vyslali to své Zlo, a proto se k našemu prvnímu CD váže slogan Zlem proti Zlu. Album je pojmenované Lioness po nejsilnější písni z něj. Ta píseň je obrazem matky Lvice, která bojuje proti člověku a chrání svá mláďata. Je ochotna zemřít a do poslední chvíle za ně bojovat. Tato Lvice je i na přebalu našeho digipacku a je věnována všem maminkám, které neztrácí naději a bojují za své nemocné děti. Na toto album jsme velmi hrdí. Nejvíce jsme vděční všem těm prvním sto válečníkům, kteří vlastní verzi, která přinesla světlo naděje. Světlo se může zrodit jedině v temnotě a takovou temnotu jsme stvořili. 02. Ako som už písal, album bol spustený aj na youtube, pričom ku fanúšikom sa dostáva cez bandcamp, bandzone a hlavne samotnou kúpou nosiča. Prečo youtube? JV. Album jsme uvolnili již volně k poslechu na YouTube pro všechny lidi, kteří nás následují, ale i třeba ty, kteří nás ještě neslyšeli. V poslední době zaznamenáváme velký zájem o naši kapelu, za což jsme velmi vděční. Chceme moc všem poděkovat a sdělit, že nyní je Lvice volná. Necháváme jí volně se rozeběhnout a lovit tam, kam jí nasměrují naši válečníci. Ano tak říkáme našim fanouškům. Purnama nemá fanoušky, ale válečníky. Moc dobře si totiž uvědomujeme, že...

Čítaj ďalej